Preventivní antiemetická léčba u léčby karcinomu plic
U nádorů plic se terapeutické režimy dělí podle emetogenního potenciálu (rizika vyvolání nevolnosti a zvracení), což určuje volbu preventivní antiemetické léčby.
Vysoce emetogenní režimy (HEC)
U těchto režimů hrozí zvracení u více než 90 % pacientů bez profylaxe.
- Hlavní zástupce: Režimy založené na cisplatině (v dávce
≥50 mg/m2), která je základem léčby mnoha typů nemalobuněčného (NSCLC) i malobuněčného karcinomu plic (SCLC).
- Standardní prevence: Doporučuje se čtyřkombinace léků:
- NK1 receptorový antagonista (např. aprepitant, netupitant v kombinaci Akynzeo).
- Setron (5-HT3 antagonista, např. palonosetron).
- Dexamethason (kortikosteroid).
- Olanzapin (antipsychotikum s výrazným antiemetickým účinkem).1
Středně emetogenní režimy (MEC)
Riziko zvracení se u středně emetogenních režimů pohybuje mezi 30 a 90 %.
- Příklady v plicní onkologii:
- Režimy s karboplatinou (často používaná alternativa k cisplatině u pacientů s horší funkcí ledvin nebo celkovým stavem).
- Kombinace s antracykliny nebo cyklofosfamidem (méně časté u primárních nádorů plic, spíše u metastáz).
- Standardní prevence: Obvykle postačuje dvojkombinace:
- Setron (např. palonosetron či ondansetron).
- Dexamethason.
- U vysoce rizikových pacientů (např. ženy, mladší věk, anamnéza kinetóz) lze přidat NK1 antagonistu nebo olanzapin.
Rizikové faktory pacienta
Emetogenita není dána poze léky, ale i individuálním rizikem, které může posunout středně emetogenní režim do kategorie vyžadující silnější zajištění. Mezi tyto rizikové faktory patří:
- ženské pohlaví,
- věk pod 50 let,
- anamnéza nevolností v těhotenství nebo cestovní nevolnosti (kinetózy),
- abstinence alkoholu (u pijáků bývá nevolnost paradoxně nižší),
- úzkost nebo špatná zkušenost z minulých cyklů.2
Detailní doporučení pro konkrétní kombinace léků naleznete v aktuální Modré knize České onkologické společnosti.
Reference:
