Článek

Antiemetická profylaxe u léčby nádorových onemocnění GIT

U nádorů gastrointestinálního traktu (GIT) se často používají chemoterapeutické režimy, které jsou klasifikovány jako středně nebo vysoce emetogenní (vyvolávající nevolnost a zvracení). Pro tyto režimy je vždy nutná důsledná antiemetická profylaxe od prvního cyklu.

Přehled emetogenity a režimů u GIT nádorů:

Vysoce emetogenní režimy (HEC)

Tyto režimy vyvolávají zvracení u více než 90 % pacientů, pokud nejsou podána antiemetika.¹

Příklady režimů: Vyšší dávky cisplatiny (≥50 mg/m²), režimy obsahující cisplatinu v kombinaci s jinými látkami.
Antiemetická profylaxe: Doporučuje se trojkombinace (3 látek): antagonista receptorů 5-HT3 + dexamethason + antagonista NK1 receptorů (např. aprepitant). Často se přidává olanzapin.

Středně emetogenní režimy (MEC)

Tyto režimy vyvolávají zvracení u 30–90 % pacientů.

Příklady režimů u GIT:
- Režimy s oxaliplatinou (např. FOLFOX, CAPOX).
- Režimy s irinotekanem.
- Režimy s epirubicinem.
- Kombinace fluoropyrimidinů (5-fluorouracil, kapecitabin) s jinými cytostatiky.
Antiemetická profylaxe: Doporučuje se dvojsložkový režim (např. setron + dexamethason). U některých pacientů je nutná trojkombinace.^{2, 3}

Profylaxe a prevence (dle Modré knihy ČOS)

Cílem profylaxe a prevence je předejít akutní (do 24 h) i opožděné (24 h – 5 dnů) nauzee a zvracení.

Olanzapin: Nově hrazen onkology pro prevenci u středně a vysoce emetogenní chemoterapie.
Časování: Profylaxe se podává před aplikací chemoterapie a následně podle typu cytostatik.⁴

Detailní doporučení pro konkrétní kombinace léků naleznete v aktuální Modré knize České onkologické společnosti.

Reference: