Vyšší riziko hypomagnezemie u pacientů s karcinomem plic

Hypomagnezemie u pacientů s karcinomem plic vzniká především v důsledku nefrototoxicity (poškození ledvin) při chemoterapii nebo vlivem cílené léčby. Hypomagnezemie se často vyskytuje v kombinaci s hypokalcemií (nízký vápník) a hypofosfatemií (nízký fosfor).

Mezi nejčastější terapeutické režimy a látky vyvolávající hypomagnezemii u karcinomu plic patří režimy na bázi platiny, nejčastěji cisplatina, která způsobuje renální ztráty hořčíku poškozením tubulů ledvin. Karboplatina je sice méně nefrototoxická než cisplatina, ale při dlouhodobém podávání v rámci kombinované chemoterapie může také vést k hypomagnezemii. Hypomagnezemie se často vyskytuje v kombinaci s hypokalcemií a hypofosfatemií. Pravidelné monitorování hladin hořčíku v séru u pacientů léčených platinovými deriváty je nutné pro včasnou substituci.¹ 

Cílená terapie inhibitory EGFR (cetuximab, erlotinib, gefitinib, osimertinib) může způsobovat hypomagnezemii jako specifický vedlejší účinek, často spojený s kožní toxicitou. Inhibitory EGFR blokují receptor EGFR v distálním tubulu ledviny. Tento receptor je nezbytný pro aktivaci iontových kanálů TRPM6, které zajišťují zpětné vstřebávání hořčíku z moči. Pokud je receptor zablokován, hořčík se nevstřebává a je vylučován močí, což vede k chronické hypomagnezemii.²

Hypomagnezemie může se může vyskytovat také při léčbě inhibitory PD-1/PD-L1 (např. pembrolizumab, durvalumab, atezolizumab), které mohou vyvolat autoimunitní zánětlivé procesy, včetně endokrinopatií a poškození ledvin, což vede k minerálovým poruchám.³

Riziko výskytu hypomagnezemie významně zvyšují také inhibitory protonové pumpy - PPI, diuretika, aminoglykosidy nebo amfotericin B. Každá z těchto skupin léků přispívá k poklesu hořčíku jiným mechanismem, a jejich kombinace může mít kumulativní účinek.⁴ Dlouhodobé užívání PPI snižuje vstřebávání hořčíku ve střevech. PPI snižují kyselost žaludku, což vede ke snížené rozpustnosti hořčíku, a tím k jeho horšímu vstřebávání. Diuretika zvyšují vylučování hořčíku močí (tzv. renální wasting), přičemž nejvyšší riziko je spojováno s vysokými dávkami thiazidových diuretik. Aminoglykosidy (gentamicin, tobramycin) často způsobují poškození ledvinových tubulů, což vede k výrazným ztrátám hořčíku močí. Hypomagnezemie se může vyskytnout až u třetiny pacientů léčených aminoglykosidy. Amfotericin B opět způsobuje poškození ledvin a zvýšené vylučování hořčíku a draslíku močí.^4,5,6

Suplementace magnézia u pacientů s karcinomem plic je důležitá, protože onkologičtí pacienti jsou často ohroženi hypomagnezemii v důsledku samotného onemocnění, nechutenství, zvracení nebo vedlejších účinků onkologické léčby Nedostatek hořčíku může vést k únavě, křečím i srdečním arytmiím a může zhoršovat subjektivní vnímání pacienta ohledně tolerance léčby onkologického onemocnění.

Suplementace hořčíkem u onkologických pacientů patří do rukou onkologa, protože protinádorová léčba zásadně mění metabolismus hořčíku v těle a běžné doplňky stravy nemusí být bezpečné nebo účinné. Suplementace hořčíkem není u onkologických pacientů pouze výživovým doplňkem, ale součástí podpůrné léčby, která musí být přesně cílená a kontrolovaná, aby se předešlo poškození ledvin a neovlivnila účinnost onkologické léčby.

Reference:

1. Elisaf M, Milionis H, Siamopoulos KC. Hypomagnesemic hypokalemia and hypocalcemia: clinical and laboratory characteristics. Miner Electrolyte Metab. 1997;23(2):105-12. PMID: 9252977.  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9252977/
2. Buda A, Puskulluoglu M. The mechanisms of magnesium wasting during the treatment with cetuximab and panitumumab. Onkol Prak. Klin 2012;8(4):143-150. https://journals.viamedica.pl/oncology_in_clinical_practice/article/view/18643
3. Liamis G, Hoorn EJ, Florentin M, Milionis H, Pharmacol res Perspect 2021 Jul 18;9(4):e00829. doi: 10.1002/prp2.829. PMID:34278747 https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8287009/
4. Gommers LMM, Hoenderop JGJ, de Baaij JHF. Mechanisms of proton pump inhibitro-induced hypomahnesemia. Acta Physiol (Oxf.) 2022 Jun 14; 235(4):e13846. doi: 10.1111/apha.13846 PMID:35652564. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9539870/
5. Zaloga GP, Chernow B, Pock A, Wood B, Zaritsky A, Zucker A. Surg gynecol Obstet. 1984 Jun; 158(6):561-5. PMID:6729676. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/6729676/
6. Floris M, Angioi A, Lepori N, Piras D, Cabiddu G, Pani A, Rosner MH. The Clinical Spectrum of Acquired Hypomagnesemia: From Etiology to Therapeutic Approaches. Biomedicines. 2025; 13(8):1862. https://doi.org/10.3390/biomedicines13081862 https://www.mdpi.com/2227-9059/13/8/1862