Článek

Suplementace magnéziem u pacientů s nádory GIT

Suplementace magnéziem u pacientů s nádory gastrointestinálního traktu (GIT) je důležitá. Obecně platí, že deficit hořčíku je v populaci velmi častý (kolem 33 %) a onkologičtí pacienti s nádory GIT jsou z principu svého onemocnění ještě více ohroženi podvýživou a poruchami vstřebávání vitamínů a minerálů. Hořčík je absorbován převážně v ileu a v colon. Absorpce hořčíku z gastrointestinálního traktu má primárně pasivní charakter paracelulárního mechanizmu pomocí koncentračního spádu. Současně s tím existuje i mechanismus antiportu hořčíku přes buněčnou membránu vyjádřený 2Na+/Mg2+. Existuje také mechanismus symportu vyjádřený vztahem Mg2+ – 2Cl-.1

U nádorů GIT (např. žaludek, slinivka, střeva) může docházet k poruchám trávení a vstřebávání, což zvyšuje riziko hypomagnezemie (nedostatku hořčíku).

Za hypomagnezemii jsou také zodpovědné specifické protinádorové terapie, včetně chemoterapie na bázi platiny, monoklonálních protilátek cílenými na EGFR, inhibitorů cílového receptoru 2 lidského EGF (HER2) a inhibitorů kalcineurinu.2

Léčba inhibitory EGFR (receptor pro epidermální růstový faktor) je klíčovou součástí cílené terapie u vybraných typů karcinomů gastrointestinálního traktu (GIT), zejména u metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC). Hypomegnezemie je významným, často se vyskytujícím nežádoucím účinkem této terapie, zejména cetuximabem a panitumumabem. Anti-EGFR terapie totiž snižuje expresi magneziových kanálů (TRPM6) v distálním tubulu ledvin, což vede ke zvýšenému vylučování hořčíku močí. Incidence i závažnost hypomagnezemie je v těchto případech vysoká. Studie ukazují, že u pacientů léčených panitumumabem nebo cetuximabem dochází k poklesu hladiny hořčíku v séru, přičemž stupeň toxicity (podle NCI-CTCAE) koreluje s intenzitou léčby.

Studie ukazují, že incidence hypomagnezemie související s monoklonálními protilátkami proti EGFR byla 34 % ve srovnání s 10 % u kontrolní skupiny (95% interval spolehlivosti, 28 % až 41 %; P < 0,001). Pacienti s kolorektálním karcinomem měli nejvyšší riziko hypomagnezemie 3./4. stupně mezi pacienty s rakovinou: ve srovnání se samotnou chemoterapií zvýšilo přidání cetuximabu riziko hypomagnezemie 3./4. stupně s RR 7,14 (95% CI, 3,13 až 16,27; P < 0,001), zatímco pacienti užívající panitumumab byli k hypomagnezemii 3./4. stupně ještě náchylnější (RR, 18,29; 95% CI, 7,29 až 48,41; P < 0,001).3

Nejdůležitějším rizikovým faktorem hypomagnezemie u pacientů užívajících monoklonální protilátky proti EGFR je délka léčby. Mezi další hlášené rizikové faktory patří věk pacienta (vyšší výskyt u starších osob) a výchozí hladina Mg v séru (31,55–58). Hypomagnezemie se u zalutumumabu vyskytuje méně často, s hlášeným výskytem pouze 4 %.4

Riziko výskytu hypomagnezemie významně zvyšují také inhibitory protonové pumpy - PPI, diuretika, aminoglykosidy nebo amfotericin B. Každá z těchto skupin léků přispívá k poklesu hořčíku jiným mechanismem, a jejich kombinace může mít kumulativní účinek.5 Dlouhodobé užívání PPI snižuje vstřebávání hořčíku ve střevech. PPI snižují kyselost žaludku, což vede ke snížené rozpustnosti hořčíku, a tím k jeho horšímu vstřebávání. Diuretika zvyšují vylučování hořčíku močí (tzv. renální wasting), přičemž nejvyšší riziko je spojováno s vysokými dávkami thiazidových diuretik. Aminoglykosidy (gentamicin, tobramycin) často způsobují poškození ledvinových tubulů, což vede k výrazným ztrátám hořčíku močí. Hypomagnezemie se může vyskytnout až u třetiny pacientů léčených aminoglykosidy. Amfotericin B opět způsobuje poškození ledvin a zvýšené vylučování hořčíku a draslíku močí.5,6,7,8

U pacientů s touto léčbou je nutná pravidelná kontrola hladiny hořčíku v séru a při vzniku hypomagnezemie její suplementace. Co se týče suplementace, doporučují se organické formy hořčíku, které mají vysokou vstřebatelnost. Patří mezi ně magnesium citrát, bisglycinát (chelát) nebo malát. U těchto pacientů se doporučuje vyvarovat se použití kombinovaných preparátů magnézia s vitamínem B6 a B12, které mohou stimulovat růst nádorových buněk.9,10

Hořčík by se neměl užívat také současně s vápníkem, protože se vzájemně blokují v absorpci, protože v těle fungují jako antagonisté a využívají stejné transportní mechanismy pro vstřebávání v tenkém střevě.11

Reference:

Akynzeo

Zkrácená informace o přípravku Akynzeo • Zkrácená informace o přípravku Calcichew • Zkrácená informace o přípravku Magnosolv

GENERÁLNÍ PARTNER PROJEKTU